Keď sa z koníčka stane nový job

Z kybernetiky presedlal na fotografovanie alebo keď sa z koníčka stane nový job. Aj takto by sa dal popísať reštart Josefa Edvarda Gregora. Pôvodne vyštudoval kybernetiku. Viedol firmu, ktorú sa rozhodol predať a prišla otázka: Čo so životom? Josefa som spoznala prostredníctvom siete LinkedIn a rozhodla som sa ho vyspovedať.

Jozef, čomu ste sa po štúdiu školy venovali? Respektíve bola firma v ktorej ste 15 rokov pôsobili váš prvý aj posledný zamestnávateľ?

 Po dokončení vysoké školy jsem během jednoho roku vystřídal 3 zaměstnání a sbíral zkušenosti po škole. Prošel jsem od práce na ředitelství OKD, a.s., přes dělníka na stavbě až po ředitele marketingu u firmy, která importovala léčiva a doplňky stravy. Nakonec jsem s kamarádem z dětství založil firmu, kde jsem vydržel celých 15 let. Vyráběli jsem střešní a stěnová opláštění pro rodinné domy a průmyslové stavby.

Prečo ste sa rozhodli firmu predať? Už to nešlo? Či vyhorenie?

Firma dosáhla mnoha úspěchů, ale rozdíl v pohledu (mně a společníka) jak firmu směřovat a řídit narostl natolik, že v tom již nešlo dále pokračovat. A tak se firma prodala zahraničnímu investorovi. Uvědomil jsem si také, že život běží neuvěřitelně rychle a peníze nejsou všechno. Můžete mít téměř vše na co pomyslíte, ale chátráte v přímé přenosu.

Ostali ste nejaký čas na sabbatikale? Či hneď prišla myšlienka fotiť?

Nějaký čas jsem odpočíval. Prostě nešlo hned něco dělat. Potřeboval jsem si utřídit myšlenky a dát se jak psychicky, tak i fyzicky dohromady. Těch 15 let jsem byl v naprosto šíleném tempu, 7 dní v týdnu. Ale na druhé straně jsem za tuto zkušenost vděčný. A ano, na sabbatikale jsem fotil a cestoval. V tu chvíli mne vůbec nenapadlo, že bych se fotkou mohl jednou živit.

 

Kde sa dá vo veku okolo 40ky študovať fotografia? Ako dlho trvalo vaše štúdium?

Možností je mnoho. Když člověk chce, tak jde všechno. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodl koupit si svůj první profesionální fotoaparát, nabídl mi shodou okolností můj kamarád, který mi fotoaparáty nabízel, zda bych nechtěl zkusit fotografickou školu. V té době tam právě učil vynikající profesor, který učil také na FAMU. Ta myšlenka mě velmi zaujala a řekl jsem si „Proč ne?“

Člověk se učí celý život a nikdy o sobě nemůže říci, že už všechno ví a všechno zná. Do školy jsem chodil 2 roky. Bylo to velmi intenzivní studium, které mne postupně dovedlo až k prezentaci mojí práce na výstavách.  A z pana profesora je dnes můj kolega a kamarád. Vzpomínám si, jak se mi jednou po vyučující hodině omlouval a říkal:

„Víte Josefe, já vím, že jsem na Vás moc tvrdý. Ale to já musím. Když mám žáka jako Vy a vím, že to v něm je, tak není jiné cesty, jak to z něj vytáhnout.“

Umenie na Slovensku málokoho uživí. Venujete sa aj komerčnému foteniu?

Ano, věnuji se komerčnímu focení, ale také své umělecké tvorbě, která znovu roste na oblibě hlavně díky tomu, že lidé rádi vlastní originální kousek. Jak ve svých domácnostech, firmách i jiných obchodních prostorách.

Je v dnešnej dobe produktová fotka žiadaná? Žijeme v dobe smartphonov a veľa ľudí si myslí, že fotiť môže každý…

Pokud to firma myslí s prodejem svých výrobků vážně, tak jsem přesvědčen o tom, že kvalitní produktová fotografie je v dnešním světě nezbytností. Díky obrovskému trhu a konkurenci se dnes často lidé zaměřují na kvalitu a nejen na cenu.

Dobrá produktová fotka, která dokáže vyvolat emoci a ukázat tvar, velikost výrobku, strukturu povrchu, barvu apod., zvýší šanci na prodej. Protože obchod není o rozumu, ale především o emocích.  A pokud budete nabízet něco nehmotného jako je know-how, školení, workshop, přednášky, stává se produktovou fotkou Váš portrét. A ten by Vás měl zachytit přesně takové, jací jste.

A co si myslím o smartphonech?

Je to skvělý způsob, jak zaznamenat pro nás důležité vzpomínky a momentální okamžik. Máme ho vždy u sebe a je to jednodušší. Dají se s nimi dnes dělat i hezké fotografie, ale stále nejsou na úrovni profesionálních fotoaparátů a myslet si, že na smartphonu postavím prezentaci firmy je stejně pošetilé jako si myslet, že si v zimě v plavkách lehnete do sněhu a hezky se ohřejete. Shodou okolností jsem koncem minulého roku fotil pro jednu zahraniční firmu výrobky. Původně používali smartphone.

Když jsem přijel do jejich výrobní haly se svým mobilním foto studiem a udělal fotky opravdovým foťákem, museli uznat ten obrovský rozdíl. Nejde tady jen o techniku samotnou, ale také o vědomosti, které s tím souvisí. Když dva dělají totéž, není to totéž!!!

Čo by ste odkázali ľuďom, ktorí zvažujú zmeniť svoju životnú cestu?

V životě není nic zadarmo.  Život se žije v přímém přenosu a rovnou naostro, dotáčky a reparáty nejsou povoleny! To jsem si uvědomil a rozhodl se vše opustit a začít znova a jinak. Začít tak, abych byl opravdu vnitřně šťastný. A věřte, že když to člověk sám sobě dovolí, tak to jde! 

Rozhovor pripravila: Martina Valachová

Vyhnite sa vyhoreniu …

Diagnóza vyhorenie. Ako sa jej vyhnúť?